Skladování plynu

Skladování plynu má strategický význam pro energetickou nezávislost, stabilitu dodávek a tlumení kolísání ceny zemního plynu na komoditním trhu.

Podzemní zásobníky plynu přinášejí řadu výhod:

Zajištění dodávek: Skladování plynu umožňuje vyrovnávat rozdíly mezi dodávkami plynu ze zahraničí a spotřebou. Spotřeba zemního plynu je značně ovlivněna zejména počasím. Uskladněný zemní plyn tak umožňuje stabilní dodávky plynu firmám i domácnostem v případech, kdy by již dodávky plynu ze zahraničí nebyly dostačující.
Zajištění energetické bezpečnosti: Energetická bezpečnost je základním aspektem státní suverenity a ekonomické stability. Skladování plynu umožňuje státům minimalizovat rizika spojená s přerušením dodávek ze zahraničí nebo náhlými změnami na trzích s energiemi.
Stabilizace cen: Uchovávání plynu v dobách nízkých cen umožňuje zemím nakupovat palivo za výhodných podmínek a následně ho používat v obdobích, kdy jsou ceny vyšší. To může přispět k stabilizaci cen energií pro spotřebitele.
Optimalizace infrastruktury: Skladovací kapacity jsou součástí energetické infrastruktury, která podporuje tok plynu od těžebních zařízení a hraničních předávacích bodů k místům spotřeby. Tím se zlepšuje celková efektivita a spolehlivost dodávek.
Zvládání mimořádných situací: Skladování plynu může hrát klíčovou roli při zvládání mimořádných situací, jako jsou přírodní katastrofy, geopolitické konflikty nebo technické poruchy. Dostupnost zásob umožňuje reagovat na krize rychle a efektivně.
Podpora rozvoje obnovitelných zdrojů: Skladování plynu může sloužit jako záložní zdroj energie v době, kdy obnovitelné zdroje, jako jsou solární a větrné elektrárny, nemohou produkovat energii (např. v noci nebo při bezvětří). Tím se usnadňuje přechod k nízkouhlíkovým energetickým systémům.

Přeshraniční zásobník plynu

Společnost SPP Storage provozuje jako jediná společnost v České republice přeshraniční zásobník plynu. Tento typ zásobníku je specifický tím, že je připojen vlastní infrastrukturou (plynovodem) k přepravním soustavám dvou států. Podzemní zásobník v Dolních Bojanovicích je připojen k plynárenským soustavám České a Slovenské republiky.

Společnost SPP Storage, s.r.o. plánuje zprovoznění služby přeshraničního zásobníku plynu k 1.4.2025.

Povrchová technologie

Povrchová technologie podzemního zásobníku plynu je rozdělena do následujících skupin:

technologické zařízení sondy, plynovodní přípojky
technologické zařízení pro vtláčení
technologické zařízení pro odběr plynu
řídicí systém PZP

Podzemní část zásobníku

Zemní plyn je v podzemním zásobníku uskladněn v přírodní porézní hornině, která se nazývá kolektor. Tento kolektor je obklopen nepropustnou horninou, která zabraňuje úniku plynu. Tyto kolektory jsou nejčastěji tvořeny pískovcem, ale mohou být tvořeny také solnými horninami, nebo vápenci.

Kolektory mohou být buďto přírodní, nebo uměle vytvořené. Přírodní kolektory jsou obvykle tvořeny bývalými ložisky ropy a zemního plynu, která již byla vyčerpána. Tak je tomu i v případě našeho podzemního zásobníku. Umělé kolektory jsou pak obvykle tvořeny pomocí těžby horniny.

Podzemní část našeho zásobníku plynu tvoří čtyři samostatné objekty situované v hloubkovém intervalu 700-2100 metrů pod zemí:

HLAVNÍ OBJEKT - největší podzemní skladovací struktura je drobnými zlomy rozdělena do tří různě vzájemně komunikujících ker (střední hloubka uložení cca 1600m)
ČOČKY - druhý největší skladovací objekt, uložen ve střední hloubce cca 1800m
LÁBSKÝ OBZOR JIHOVÝCHOD - skladovací objekt jihovýchod je původně ropoplynové ložisko menšího rozsahu uložené v hloubce cca 2000m
SARMAT - skladovací objekt je původně plynové ložisko uložené v hloubce kolem 700m